Mají to divoká zvířata skutečně o tolik lepší?

Pokud se zmíníme o některém z divokých druhů zvířat, pak mu většinou přejeme, aby zůstalo volné a svobodné v přírodě. Většinou si představujeme, že jsou mnohem šťastnější, než kdyby byla zavřená například v zoo. To však obvykle vyplývá z neznalosti. Ukazuje se totiž, že zvířata to nemají ani zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

 

 

StaÄí si pÅ™edstavit například takovou zebru. Ta je typickým příkladem divokého zvířete, které je navíc velmi obtížné domestikovat. Koneckonců navzdory svému vzhledu má mnohem více spoleÄného s oslem než s konÄ›m. OvÅ¡em ukazuje se, že to nemají až tak jednoduché.

 

Ve skuteÄnosti od chvíle, kdy se narodí, až do své smrti žijí v podstatÄ› v neustálém nebezpeÄí. Nikdy totiž neví, kdy se k nim bude plížit nÄ›jaký predátor, nehledÄ› na další nebezpeÄí. Například pÅ™i pÅ™echázení Å™eky na nÄ› mohou Äíhat krokodýli, u napajedel zase Äíhají hroÅ¡i, kteří jsou sice býložravci, avÅ¡ak mají ve zvyku zaútoÄit na vÅ¡e, co vkroÄí do jejich teritoria, bez ohledu na to, zda to pÅ™edstavuje nebezpeÄí Äi nikoliv.

 

 

Navíc je zde také nebezpeÄí, které jim hrozí z jejich vlastního stáda. I zde musí doslova bojovat o své místo na slunci, a to jak s vrstevníky, tak i s ostatními. RozhodnÄ› to tedy nemají jednodušší než v Zoo, kde se nemusí niÄeho bát.

 

Jednoduché to vÅ¡ak nemají ani predátoÅ™i. Například si vezmÄ›me lva. Ten zase musí spoléhat na to, že najde dostatek koÅ™isti, což není vždy pravidlem. Navíc, i když ji najde, nikde není dáno, že lov bude úspěšný. Ve skuteÄnosti se totiž obvykle stane, že koÅ™ist unikne. I pro nÄ›j je tedy výhodnÄ›jší, když pobývá u lidí, kteří se o vÅ¡echny jeho potÅ™eby postarají.

 

SamozÅ™ejmÄ› zdaleka ne vÅ¡em zvířatům se daří v zajetí. Typickým příkladem mohou být například kytovci. AvÅ¡ak u velké vÄ›tÅ¡iny druhů platí, že pokud jsou například v Zoo, kde mají kvalifikovanou péÄi, žijí déle než ve volné přírodÄ›. A nad tím je dobré se zamyslet.